All food and no food makes Linda a dull girl

8. září 2015 v 18:22 | Linda
fruitcloud2

Chyběly mi ty malé soukromé Lindiny odpolední odysseje.
Vlastně jsem, až do dneška, žádnou nepodnikla už tak dva roky. A přitom ono má obrovské spontánní kouzlo se prostě rozhodnout, jít po škole na tramvaj místo domů, který máte pět kroků, jet na konec města do malé zapadlé knihovny, pak na druhý konec pro avokádo v akci, pozorovat všechny ty neznámé lidi, potkat dokonce pár milých známých, užít si to i bez sluchátek v uších a odnést si malý suvenýr - bolavé rameno od školní tašky.

Excuse me father for I sinned. V neděli. Ale zazdívám to, jakoby se nestalo. Koneckonců, koš už je vynesený, takže žádné obaly od čokolád nemohou svědčit v mou vinu. Už se to nestane. Držím se, už měsíc a půl. Poprvé v životě se jídlem (a jeho příliš malým nebo příliš velkým množstvím) netýrám, ale vyživuji. Je to fajn, fajn, fajnový.

Je moc divné vymyslet podrobný plán rodinného výletu na hřbitov? Který zahrnuje na zpáteční cestu návštěvu burger baru Jack Daniels? Nejsem cynik. Ale ony to jsou krásné dny. Člověk konečně zvedne prdel a jde navštívit ty, které kdysi miloval a má milovat pořád. Stromy v té době už dekadentně shodí všechny barevné listy na zem. Všechno má atmosféru. A celkově je to magické.
(Ten burger bar, pro ten obhajobu nemám. Ten mě prostě napadl. A proč ne.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama