Jak si sebe Linda vážila

6. listopadu 2015 v 15:26 | Linda
http://i645.photobucket.com/albums/uu180/pixel_paradise/eat/fruit4.gif

Není vážení jako vážení, vážení.
Ale vážně. Začínám trochu pochybovat o svém zraku.
Má váha ukazuje číslo 52, ačkoli jsem si opravdu jistá, že s hubeností ještě ani nehraničím, ba k ní mám daleko. Jenomže v mém nejhubenějším období to číslo bylo jen o čtyři menší. Co si o takové černé magii tedy myslet?
A když máte už pár let zkreslené vnímání poruchami přijmu potravy, je dost možný, že se prostě nevidíte.
Whatever. Dejme tomu, že ne. Že určitě ne. *dojídá půlku tabulky Milky*

Po dlouhé době jsem zažila pocit takové té bezprostřední, povrchní, nedůležité, ale hezké párvteřinové zamilovanosti.
Aww.
Málem jsem zapomněla, jaké to je.
Čtvrteční devátá hodina večerní mi to připomněla.
(Ani nevím, jak se to vlastně stalo, gratuluji, milý známý-neznámý)

+ má osmnáctiletá krize se projevuje stále. A stále divněji a intenzivněji.
Dnes jsem při výkladu o bolševické revoluci dostala chuť hrát si s legem.
Nejlépe takovým tím z farmy, s těmi zvířátky. A plastovými bloky sena.

A dnešní úspěch na závěr - po pár měsících nečinnosti jsem napsala dvě básně! A patří k těm lepším! Díky za inspiraci, vy nudné suplované hodiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama